Předposlední mistrovský turnaj mladších žáků se konal stejně jako ten následující v Příbrami. Na turnaj jsme vyrazili netradičně autobusem se dvěma týmy a fanoušky z řad rodičů, příbuzných a hráčů, kteří nemohli nastoupit. V prvním utkání nás čekal v mých očích nejsilnější soupeř v podání našeho béčka, a poté postupně týmy Mladé Boleslavi, Příbrami a Úval "B".
I přes mé upozornění chlapců, že zápas s béčkem bude nejsložitější na turnaji, jsme do zápasu nevstoupili dobře. Záměrně jsem nechal sedět tři hráče základní sestavy a další byl zraněn jen mezi fanoušky, abych viděl, jak se s takovýmto soupeřem vypořádají chlapci, kteří nejsou normálně tolik vidět. Bohužel nebo i bohudík nám zápas ukazoval, že do kvalitního týmu máme ještě hodně daleko a hráči, kteří byli na hřišti, vůbec nedokázali přehrát kluky o rok a více mladší. V průběhu první půle prohráváme 5:1, do poločasu alespoň otáčíme vývoj na 6:5. Jenže nástup do druhé půle byl stejně špatný jako do první, když náš tým vůbec nedokázal čelit základní sestavě béčka a prosazoval se jen ve chvílích, když soupeř výrazně prostřídal. Zápas bychom do vítězného konce určitě nedovedli nebýt zvednutí Horáčka a Hrstky z lavičky, kteří sice nezahráli nic úchvatného, ale ukázali, že jsou rozdílovými hráči a dopomohli nám k otočení výsledku na 12:11, když rozhodující branku vstřelil v poslední minutě Aleš Kudrna. Za zápas jde vyzvednout snad jen výkon V. Honce, který konečně začal brát zodpovědnost více na sebe a hned se prosadil asi 5 zásahy. Branky uvádím podle zápisů, ale je v nich mnoho chyb...
1. HC Wendy Mělník "A" - 1. HC Wendy Mělník "B" 12:11
Sestava
Hyka, Honc 2, Kudrna 1, Hrstka 1, Pudil 2, Kaňkovský, Horáček 2, Pišín 3,Černý K., Pazdera
V dalším zápase s týmem Boleslavi jsme od začátku udávali tempo zápasu my a stav 8:0 v 9. minutě o tom jasně vypovídá. V dalším průběhu měl zápas následující charakter, soupeř se plouživými pohyby blížil k půlící čáře a hru co nejvíce natahoval, v tento moment se už zase z krásného dynamického sportu stávala nechutná nuda, kterou jsem vydržel sledovat až do závěrečného hvizdu, kdy utkání končí 24:7. V tento moment už mě napadali myšlenky, že bychom po každém vstřelené brance odnesli soupeři míč na polovinu, protože na tohle tempo zápasu se opravdu nedá koukat.
1. HC Wendy Mělník "A" - HC TJ AŠ Mladá Boleslav "B" 24:7
Sestava
Hyka, Honc, Kudrna , Hrstka 3, Kaňkovský 3, Pudil 2, Horáček 6, Černý K. 3, Pišín 3, Pazdera 3
Ve třetím zápase nás čekala domácí Příbram, opět tempo zápasu bylo strašné. V poločase vedeme 10:1 a v tu chvíli už jsem nevydržel. Začínáme hrát osobní obranu po celém hřišti a naši hráči mají dovoleno držet míč 10 s a pak musí přijít zakončení. V zápase dochází ke kuriózním situacím, kdy brankář nemůže najít volného hráče, aby mu rozehrál. Utkání končí a výsledek 26:7 mluví za vše.
1. HC Wendy Mělník "A" - TJ Spartak Příbram 26:7
Sestava
Hyka, Honc 1, Kudrna 1, Hrstka 1, Kaňkovský 1, Pudil 4, Horáček 8, Černý K. 1, Pišín, Pazdera 9
V posledním zápase už radši nepokouším mojí nervovou soustavu a hrajeme osobní obranu od začátku. Ze začátku si s tím soupeř vůbec neví rady, a tak v poločase vedeme 16:5. Za druhou půli už si Úvaly zaslouží alespoň malou pochvalu, když se osmělili a začali naše laxní obránce trestat. Vítězství 32:17 mě těší z pohledu ofenzívy, ale radost mi nedělá zbytečně špatný konec zápasu, když jsme posledních 7 minut prohráli 9:4.
1. HC Wendy Mělník "A" - TJ Sokol Úvaly "B" 32:17
Sestava
Hyka, Honc 2, Kudrna, Hrstka 8, Kaňkovský 3, Pudil, Horáček 6, Černý K. 4, Pišín 3, Pazdera 6
Je to smutný pohled na házenou ve Středočeském kraji, kde se v žácích dělá vše obráceně než ve vyspělých házenkářských zemích. Dokud nepochopíme, že hráči musí být v pohybu, obrany musí být pohyblivé a agresivní, tak se nehneme z místa. Snad kdyby alespoň trenéry ostatních klubů, dovedlo k zamyšlení, že v Praze dominují obě Dukly, které hrají vysunuté systémy 3:3, my ve chvíli kdy jsme začali hrát podobným systémem, tak jsme po roce ve vedení u nás v kraji, když jsme byli na turnaji ve Španělsku, tak tam všechny týmy (24) mladších žáků hráli osobní obrany. V Německu se hrají turnaje, kde nesmíte mít více než 3 obránce v devítce. Opravdu to někomu nepřipadá divný? Asi opravdu v těchto týmech potažmo zemích nemají páru o dokonalosti systému 0:6 pro vývoj hráčů.
Autor: Jan Běloch