První mistrovský turnaj v této sezóně, první pod naším vedením, první turnaj kluků v kategorii mladších žáků, první zápas, první vítězství, první porážky, první výtky, první důrazné proslovy k chlapcům a také první poločas, ve kterém se začal rodit pořádný tým.
Před prvním utkáním jsme rozdělili kluky na dvě poloviny a všem jsme vysvětlili postup jejich nasazování v zápasech. Základním principem je, že kdo trénuje poctivě a o zápasy si plní základní povinnosti, bude hrát stejný čas jako jeho kolega, ať je v tuto chvíli o třídu lepší hráč nebo ne. Jediné, o co se snažíme, je nasazovat hráče na hřiště tak, aby byli kvalitativně srovnatelní, což je nutí zapojit se do hry a nespoléhat na spoluhráče.
První utkání jsme hráli proti Úvalům "B" (označení "B" v tomto případě znamená ročník 2002, zatímco "A" ročník 2001). My jsme v tomto utkání byli o trošku lepší a hráči, kteří byli na hřišti, podali průměrný výkon, který stačil na vítězství 10:7 /poločas 4:3/.
Druhý zápas jsme hráli proti starším hráčům z Úval. Tentokrát nastoupila druhá šestice hráčů a jejich výkon byl taktéž velmi průměrný. Oba zápasy proběhly bez větších emocí, bez větších výkonů individualit. Jediný zapomatovatelný hráč v úvodní dvojici utkání byl Hrstka, který podal solidní výkon v druhém utkání. Přesto jsme dodrželi to, co jsme řekli a hráči dohráli i tento zápas dle předem daného klíče. Výsledek byl 10:18.
Třetí utkání jsme sehráli s celkem Mladé Boleslavi a opět dostala příležitost šestice z úvodního utkání. Výkon v prvních 9 minutách byl však dost špatný a stav 2:10 odpovídal tomu, co chlapci předváděli na hřišti, ačkoliv proti soupeři, kterému se tato sestava měla minimálně rovnat. Proto jsme většinu hráčů protočil, aby si každý nemyslel, že bude hrát, i když neudělá vše pro prospěch svého týmu. Původním záměrem bylo dát chlapcům za vyučenou a vrátit je zpět na hřiště. Pozměněná sestava však předváděla úplně jiný přístup než jejich kolegové a tak nebyl důvod k jakékoliv změně. Kluci na hřišti ukázali touhu po vítězství, bojovali jako tým, rvali se o každý balón a ukázali, jak může být náš obranný systém nepříjemný, když se v něm pracuje s takovým zapálením. Utkání jsme nakonec prohráli 10:13, ale jen vinnou neproměněných šancí. Pro mě byly nejhezčí momenty, když jsme soupeře dokázali vytlačit až na jeho polovinu a dokázali vydržet v takovémto systému několikrát i 90s než si rozhodčí vzpomněli na pasivní hru, pro kterou soupeři odebrali míč.
Poslední zápas jsme hráli proti suverénnímu týmu Kutné Hory, která je doplněna o šikovné hráče ze Zruče nad Sázavou. V utkání jsme sice neměli nárok na vítězství a dělali jsme spoustu hloupých chyb, ale co mě těšilo je fakt, že jsme měli více zakončení z pozic křídel než spojek, což je věc, který se nám v budoucnu vrátí stejně jako systém naší obrany. Obě tyto činnosti se neskutečně zlepšily od prvních přípravných utkání na soustředění. Výsledek utkání byl sice 4:25, ale díkybohu, že v kraji máme takto silného soupeře, ať už individualitami nebo fyzickými předpoklady. Alespoň bude mít s kým porovnávat naše zlepšování, které bude přicházet.
1. HC Wendy Mělník - Sokol Úvaly "B" 10:7
1. HC Wendy Mělník - Sokol Úvaly "A" 10:18
1. HC Wendy Mělník - AŠ Mladá Boleslav 10:13
1. HC Wendy Mělník - Sparta Kutná Hora 4:25
Konečné pořadí
1. Sparta Kutná Hora
2. Sokol Úvaly "A"
3. AŠ Mladá Boleslav
4. 1. HC Wendy Mělník
5. Sokol Úvaly "B"
Autor: Jan Běloch