nevěnujeme. V 29. minutě přichází nešťastný okamžik, kdy do té chvíle výborně hrající Kuba Hrstka, zřejmě z flustrace strhává hráče ve zdi a inkasuje dvě minuty, jenže po dopadu na zem zároveň s hráčem se nezvedá a upadá na chvíli do bezvědomí. Následně je zápas přerušen, čeká se na příjezd sanitky, která Kubu odváží s otřesem do nemocnice. Zbytek poločasu se dohrává na začátku druhé půle a nakonec poločas končí pro domácí 17:15.
V tento moment už nám zbývá jen jeden hráč na střídání. Druhý poločas je úrovní hry snad ještě horší než první. My se sice snažíme, domácí přehráváme kvalitou, ale domácí kazí zápas hrozně pomalou hrou. Nejsmutnější musí být pocit, když na vás vlastní fanoušci chvílemi křičí, ať hrajete házenou. Jenže účel světí prostředky, domácí pokračují v devítkovém galapředstavení. Zhruba kolem 40. minuty přichází sporné rozhodnutí rozhodčích, když po pádu našeho Hradeckého ukazují domácímu hráči dvě minuty. Jenže Hradecký jde za rozhodčími s jinou verzí a přiznává, že upadl bez cizího zavinění, rozhodčí odmítá vzít svoje rozhodnutí zpět, a tak jsme se rozhodli hrát dvě minuty také bez jednoho hráče, aby situace byla vyřešena v rámci fair play.
Až do konce utkání se týmy střídají ve vedení, nám se zranil ještě Lánský, a tak dohráváme bez střídání. Domácí staví devítku za devítkou, jednou trefí blok, pak zase dají branku, my naopak okamžitě přecházíme dopředu a buď stoprocentní šanci proměňujeme nebo nás chytá druhý domácí hrdina v brance. Minutu před koncem si bereme oddechový čas a prohráváme o gól, okamžitě po rozehrání po jedné přihrávce skórujeme. Jdeme do obrany a soupeř minutu pomocí devítek obléhá naší branku, zhruba 15 vteřin před koncem jde do akce a situace zavání prorážením, sleduji rozhodčího, ten strká píšťalku do úst, ale nakonec nepíská, přece jen písknout za tohoto stavu v tomto čase domácím prorážení - to chce odvahu. Nakonec se píská spásná devítka, domácí bez přehánění staví tak šedesátou za zápas, tentokrát 4 lidi ve zdi, jenže tentokrát to podle pravidel nebylo. Hráči se totiž vzájemně chytili a začali couvat do našich hráčů. Tato situace je automaticky brána jako proražení, jenže rozhodčí, jak sám po zápase přiznal, fascinován hrou zapomíná sledovat zeď, a tak nic nepíská, míč zapadá do branky. Do konce sedm vteřin, poslední zoufalý útok, s klaksonem střílí gól Sucharda, jeden rozhodčí vidí branku, druhý slyšel dřív klakson, a tak se branka zřejmě spravedlivě neuznává. Prohra o gól se soupeřem o dvě třídy horším, bohužel takticky hrajícím soupeřem, mrzí a je úplně zbytečná. Příčiny - prvotní podcenění, neproměňování jasných šancí, obrovský rozdíl na postu brankařů.
Lokomotiva Louny - AŠ Mladá Boleslav 33:32 /17:15/
Bohužel zápas jsme nezvládli, takové soupeře musíme porážet o deset branek a ne se přetahovat do posledních minut o výsledek. Pozitivní je zapojení nových variant přechodu do útoku a kombinací v útoku, které v průběhu zápasu fungovali a na soupeře platili. Sice jsme prohráli po nedobrém výkonu, ale domácí si body nezasloužili, jejich styl hry to byl faul na házenou a radši bych prohrál o 20 branek s někým, kdo si to zaslouží. Rád bych podotkl, že kritiku směřuju na způsob hry, jinak domácí hráči zápas odbojovali a snad proto, se k nim přiklonilo trochu štěstí a mají dva body.
Autor článku: Jan Běloch